Křesťanský solidarismus

Matthias Erzberger (* 20 září 1875 v Buttenhausenu, Württemberské království, † 26, srpen 1921 poblíž Bad Griesbachu v Černém lese v Bádenské republice)

Dědictví

- Yg. 1923, Ne. 36 -

Co tady od čísla 36 4. Ročník „Sonntags-Zeitung“ je dokumentem historického významu: memorandum Matthiase Erzbergera o „Pokynech pro obnovu německého hospodářského života“, které dokončil krátce před jeho atentátem (konec srpna 1921). Tato práce ukazuje, jak se Erzberger zjevně pod vlivem Moellendorffa nebo Rathenau přeměnil na socialismus, pro který si však chytrý advokát strany vybral jiné jméno: vyhýbá se zlověstnému slovu pro své kruhy a používá termín „křesťanský solidarismus“. Erzberger předepisoval svým přepisem následující text: „Pokyny A-D představují reorganizaci německého průmyslového života na základě křesťanského solidarismu. Pokyny podle písmene E slouží k zachování prostředků nezbytných pro reparaci a pro naše lidi prostřednictvím nezištné práce. aby jeho mládež byla silná pro budoucnost. Získat prostředky k nápravě z daní je beznadějné s ohledem na jejich úroveň; nemohou být kryty ani novými dluhy. “Sch.

A. Pokyny k převodu na společné vlastnictví („socializace“)

1. Soukromé hospodářské podniky vhodné pro socializaci musí být přeměněny na společné vlastnictví v souladu s příslušnou říšskou říší (článek 156 říšské ústavy).

2. Před socializací musí být zaměstnavatelé a zaměstnanci příslušných společností vyslýcháni tajným hlasováním.

3. Náhrada předchozím majitelům musí být provedena v souladu s Reichsgesetz na skutečnou hodnotu. Výše kompenzace je nejprve registrována jako hypotéka u soukromé společnosti. Vlastnické právo přechází na říši.

4. Socializované podniky musí být řízeny podle komerčních zásad. Každý podnik musí být ponechán co nejvíce nezávislý na celkovém plánu. V případě převodu společností mají stávající akcionáři a akcionáři právo nadále volit dozorčí radu. Dozorčí rada bude posílena v souladu s ustanoveními zákona o radě zaměstnanců. Říše může jmenovat předsedu dozorčí rady nebo také potvrdit předsedu zvoleného předchozími akcionáři jako důvěryhodného agenta Říše.

5. Pracovníci a zaměstnanci socializovaných podniků zůstávají v pracovní smlouvě a nestávají se státními ani imperiálními úředníky.

6. Výše kompenzace předchozích majitelů podléhá ročnímu úroku ve výši 5½ procent. Splacení náhrady obvykle začíná po 30 letech.

7. Disponibilní čistý příjem společnosti je rozdělen takto: a) 40 procent je přidělen zaměstnancům a zaměstnancům jako roční zvláštní odměna; b) 40 procent dostává impérium, které má být primárně použito pro expanzi podniku; c) zbytek 20 procenta se používá ke zvýšení úrokové sazby pojistného plnění o 1 na 1½ procenta. Zbývající část bude použita na mimořádné vrácení náhrady.

B. Pokyny pro zavedení veřejného sektoru pro jednotlivé podniky prostřednictvím zakládání družstev

1. Ve všech komerčních podnicích s 20em a více zaměstnanci a zaměstnanci, pokud nejsou převedeny do společného vlastnictví (viz A), musí být vytvořeno stavební družstvo (článek 156, odstavec 2 ústavy Říše).

2. Werksgenossenschaft patří jako rovnocenní členové k a) všem zaměstnancům a zaměstnancům podniku; b) pracovníci a zaměstnanci opouštějící společnost v důsledku odchodu do důchodu a zdravotního postižení, pokud nejsou zaměstnáni v jiné společnosti, která má stavební družstvo; c) manželky osob uvedených v písmenu a) ab), v případě jejich smrti, opatrovníky nezletilých dětí.

3. Správa družstva pracuje samostatně podle zákona o družstvech. Všechny volby musí být provedeny podle systému poměrného zastoupení.

4. Aktiva výrobních družstev tvoří nedělitelný neodcizitelný celek. Žádný člen nemá nárok na žádné z těchto aktiv při odchodu z podnikání nebo družstva.

5. Aktiva družstva jsou maximálně 50 procenta z celkového investičního kapitálu společnosti a je u zbytku společnosti, která pracuje v soukromém kapitálu (kapitál podnikatele, akcie, akcie, Kuxe atd.) V souladu s obchodním zákoníkem, naprosto stejná. V rozvaze musí být soukromý kapitál a aktiva družstev vedena odděleně. Obě společně nesou pojem investiční kapitál.

6. Aktiva družstva jsou tvořena následujícím způsobem: a) Ve společnostech, které distribuují více než 6 procenta investičního kapitálu, se polovina přebytku připisuje družstvu jako aktiva a přidává se k investičnímu kapitálu. (Příklad: Společnost s 100 miliony značek soukromého kapitálu distribuuje 12 procentní dividendu.) Musí věnovat z přebytku 6 procentní polovinu = 3 procent, takže 3 milionů marek jako navýšení kapitálu družstva tak, aby v nadcházejícím 100 milionů marek, 103 milionů soukromého kapitálu a 100 milionů marek družstva tak, aby dividenda byla 3 procent namísto 12 procent). Tvorba aktiv družstva je vždy na úrovni par. b) Podniky, které distribuují méně než 9 procenta čistého zisku, musí poskytnout družstvu každé 6 na 10 procento soukromého kapitálu bezplatným přidělením, v příštích 2 letech na 30 procento, dokud nedosáhnou maximální částky 1. Volné postoupení musí rovnoměrně nést jednotliví akcionáři společností C) Společnosti, které distribuují 50-6 procent čistého zisku, musí nejprve založit aktiva družstva podle bodu a a zbývající část podle bodu b.

7. Zvýšení soukromého kapitálu společnosti vyžaduje schválení družstva. Zvýšení musí být provedeno v každém případě stejně na soukromém kapitálu podniku a na majetku družstva společnosti. Výše navýšení kapitálu připadající na družstvo bude Společností odložena a splacena podle ustanovení oddílu 6 (Akciová společnost se soukromým kapitálem 100 milionů Mark a aktiva Družstva 20 milión, celkový investiční kapitál 120 milionů, zvyšuje investiční kapitál o 60 milionů marek). Výsledkem je, že 100 zvyšuje svůj soukromý kapitál na milion 130, aktiva družstva 20 50 na miliony ochranných známek 30 a miliony známek základního kapitálu 30, které mají být splaceny v hotovosti. vrácena.)

8. Aktiva družstva jsou zapojena ve stejném poměru k čistému zisku jako soukromý kapitál pracující v podniku.

9. Pokud aktiva družstva dosáhla procenta 50, může být jeho další zvýšení provedeno pouze se souhlasem družstva a vlastníka soukromého kapitálu.

10. Rozdělení výnosů z majetku družstevních děl v souladu s rozhodnutími Valného shromáždění družstva. Příjmy mohou být použity pro členy družstva následujícími způsoby: a) 30 procenta za bydlení; b) 10 procent pro péči o dítě; c) 10 Procentní příspěvek pro zdravotně postižené členy družstva. Zbytek se použije v souladu s rozhodnutími výrobního družstva.

11. Statutární úkoly stavebních rad jsou převedeny na stavební družstvo.

12. Zrušení (bankrot, likvidace) nebo uzavření podniku vyžaduje souhlas družstva. Družstvo může pokračovat v celé činnosti na vlastní účet. Odškodnění soukromého kapitálu je založeno na jeho skutečné hodnotě, ale ne na jeho jmenovité hodnotě. Pokud dojde k zániku celého podniku a stavební družstvo odmítne jeho pokračování, aktiva dělnického družstva jsou rozdělena mezi členy podle délky jejich členství v družstvu.
Příklad:
Společnost s 8 miliony značek investičního kapitálu, ročně rozdělena na 20 procentní dividendu

C. Pokyny pro samosprávné orgány pro účely společné ekonomiky hospodářských podniků

1. Hospodářské podniky mají být sjednoceny na základě spolupráce buď pro říši, nebo pro jednotlivé hospodářské oblasti jako samosprávný orgán za účelem regulace produkce a organizace cen pro společnou ekonomiku. Sekce samosprávného orgánu mohou být také vytvořeny pro jednotlivé ekonomické oblasti (článek 156, abs. 2 říšské ústavy).

2. Členy těchto samosprávných orgánů jsou: a) zástupci podniků; b) Zástupci dělnických družstev nebo rad zaměstnanců. Zástupci aab se stanoví ve stejném počtu. Jsou vybírány tajnou volbou podle poměrového systému.

3. Statut samosprávného orgánu vydává tento orgán na základě stanov asociačních sdružení zaměstnavatelů. Dozorčím orgánem je říšské ministerstvo hospodářství. Ve výkonném výboru samosprávného orgánu jsou považováni zástupci Reichswirtschaftsrat, kteří nemusí patřit k příslušnému samosprávnému orgánu a ke stejnému jako spotřebitel, a zástupci říše. Počet těchto zástupců nesmí přesáhnout jednu čtvrtinu celkového počtu členů rady.

4. Samosprávné orgány regulují výrobu zboží v jednotlivých s nimi spojených podnicích, určují své kvóty a mohou také regulovat zadávání surovin a agenturu práce.

5. Ceny vyrobeného zboží stanoví obecní orgán jako průměr cen výrobních nákladů všech přidružených podniků, přičemž nižší výrobní náklady pod průměrnou cenou netečou zcela jednotlivě k jednotlivému podniku, nýbrž mají být částečně doručeny samosprávnému orgánu. Tyto fondy mají být použity na podporu těch podniků, které fungují za o něco vyšší náklady, než je průměrná cena, a ke zvýšení akumulace aktiv družstev společností, které distribuují méně než 6 procent svých čistých aktiv. Městský úřad musí také posoudit maloobchodní ceny těchto výrobků.

6. Zástupce Říše má právo vznést námitky proti stanovení všech cen a musí to uplatnit, pokud zástupci spotřebitelů nesouhlasí s cenou.

7. Posledním rozhodujícím bodem ohledně stížností atd. Je říšské ministerstvo hospodářství se souhlasem ríšského ministerstva hospodářství.

D. Říšská hospodářská rada

1. Reichswirtschaftsrat (článek 165 říšské ústavy) podléhá řádu celé ekonomiky v Říši ve prospěch společného dobra.

2. Úkoly Reichswirtschaftsrat jsou: a) kontrola samosprávného orgánu vytvořeného na základě družstevní nadace; b) náhrada za stížnosti podané jednotlivými správními orgány nebo jejich částmi; c) ve spojení s říšským ministerstvem hospodářství rozhodování o stížnostech samosprávného orgánu; d) posuzování zákonů o sociální politice a hospodářské politice před jejich předložením Říšskému sněmu a Říšskému sněmu; e) právo iniciativy za sociálně-politické a hospodářské a politické účty a jejich nezávislé zastoupení před Říšským sněmem; f) Přijetí prováděcích ustanovení k sociálně-politickým a ekonomicko-politickým zákonům jednotlivých ministerstev nebo říšského ministerstva vyžaduje schválení Říšské hospodářské rady, která zde nahrazuje Říšského sněmu.

3. Reichswirtschaftsrat se skládá z: a) zástupců samosprávných orgánů na družstevním základě, jmenovitě zástupců podnikatelů a podnikových družstev nebo podnikových rad ve stejném počtu; b) zástupci svobodných povolání jmenovaných říšskou vládou na návrh profesních organizací; c) významní znalci hospodářského života jmenovaní říšskou vládou; d) bývalý říšský správce.

Zástupci b a c nesmí překročit jednu pětinu celkového počtu členů Říšské hospodářské rady. Volba nebo jmenování jednotlivých členů trvá pět let. Počet zástupců jednotlivých samosprávných orgánů (pracovních skupin) je stejný jako v prozatímní hospodářské radě. Samosprávné orgány musí vzít v úvahu svůj výběr jednotlivých ekonomických oblastí říše. Okresní hospodářské rady mají právo jmenovat členy, kteří budou jmenováni podle bodů b a c.

E. Pokyny pro obecnou národní službu práce

1. Pro obnovu německé ekonomiky v obecném zájmu se zavádí obecná národní služba práce ve prospěch Říše.

2. Pracovní služba je poskytována celou mužskou mládeží mezi 18em. a 25. Rok života. Pro ženskou mládež může komunita zavést obecnou národní pracovní službu podle ženské povahy.

3. Každý Němec obdrží na hotovém 18. Věk místního orgánu svého pobytu pracovní servisní knížku, do níž má příslušný orgán zadat provedení služby, odklad atd. Místní úřady vedou seznamy osob povinných platit zaměstnání a jsou odpovědné za včasné poskytování zaměstnanců.

4. Kniha pracovních služeb je platná jako cestovní pas pro všechny úřady. Každý, kdo nemá řádně udržovanou knihu služeb zaměstnanosti, nemůže najít zaměstnání u zaměstnavatele, je vyloučen z výkonu občanských povinností, včetně dávek v nezaměstnanosti, a nemůže se účastnit veřejného ani soukromého školného.

5. Výjimky z Národní služby práce nejsou povoleny pro fyzicky a duševně zdravé osoby. Tam, kde v důsledku výkonu práce práce jediní živitelé rodiny, kteří nejsou schopni pracovat v nouzi, přebírá říše na dobu trvání služby práce, dříve vyplácené dotacemi na pracovní sílu.

6. Odložení je povoleno nižšímu správnímu orgánu pouze na základě ekonomické situace pracovníka a jeho rodičů a kvůli zaostalému vývoji úředníka. 20 nesmíte používat. Rok věku.

7. Národní služba práce je ve veřejně provozovaných podnicích Říše a, pokud je to kdekoli jinde, pouze ve prospěch Říše. Patří sem: těžba, práce ve státních doménách, ve státních lesích, v bydlení, pro vytváření skutečných zdrojů energie, pro výstavbu vodních cest a železnic, pro pěstování rašelinišť. Ministerstvo říše určuje, do jaké míry může být služba práce poskytována v jiných podnicích Říše.

8. Začlenění zaměstnanců do služeb práce je na počátku
Důvod dobrovolných zpráv; V první řadě je třeba plně uspokojit potřeby těžby. Každý, kdo se dobrovolně přihlásil jako dobrovolník v těžbě, obdrží po propuštění jednorázový bonus od značky 4000. Pokud je v těžebním průmyslu k dispozici dostatek dobrovolníků, jsou dobrovolníci přijímáni pro práci v doménách a ve státních lesích. Rozdělení dobrovolníků do jednotlivých pracovních oblastí provádí nižší správní úřady, přičemž se přihlíží k fyzickým a duševním schopnostem a dříve získané práci nebo profesi, bez ohledu na ekonomické a sociální postavení úředníka nebo jeho rodičů.

9. Zadání určeného nižším správním úřadem za dělníka v jednotlivých podnicích po konzultaci s Říšskou hospodářskou radou Říšským ministerstvem práce (Říšský úřad práce). Pozvání k zahájení celostátní služby zaměstnanosti zasílá nižší správní úřad.

10. Doba trvání služby práce se vypočítá na základě toho, že průměrný pracovník v odvětví těžby černého uhlí vytěžil tuny 450 tuny uhlí, a to s přihlédnutím k přirozeným rozdílům finanční agentury. Dobrovolnická pracující osoba má v průměru na podporu méně 50 tun uhlí. Služba práce trvá o půl roku déle ve všech ostatních společnostech než v těžbě.

11. Říše poskytuje zaměstnancům, kteří podléhají povinné mzdě, dostatečné jídlo, oblečení a bydlení bez nákladů a měsíční hotovostní mzdu, která se zvyšuje s jejich prací. Platí obecná pravidla pro pracovní dobu.

12. Stravování a ubytování zaměstnanců se provádí v uzavřených skupinách. Každá skupina se rozhodne po dobu tří měsíců, aby zachovala pořádek svého vedoucího skupiny. Spravuje potraviny poskytované pro potraviny samotné prostřednictvím Hospodářského výboru složeného alespoň ze tří členů. Vedoucí skupiny uvalil disciplinární sankce proti domu a ekonomickému pořádku. O stížnostech rozhoduje Hospodářský výbor a nakonec Valné shromáždění Skupiny.

13. Během výkonu služby zaměstnanosti se pracovníci musí účastnit občanského vzdělávání. Každý zaměstnanec se musí připojit ke sportovnímu oddělení. Budou vytvořeny zázemí pro bezplatné vědecké a technické vzdělávání a odbornou přípravu pracovníků. Závěrečná zkouška bude doprovázena osvědčením, které může zahrnovat nárok navštěvovat všechny vzdělávací instituce, včetně vysokých škol, a zaměstnání ve státní službě.

14. Každý, kdo se postaví proti výkonu roku práce, bude to nevyhnutelně do dokončení 60. Věk vyrostl. Majetek uprchlíka vyprší ve prospěch Reichskasse. Každý, kdo poskytuje pomoc, jejíž majetek propadá také Reichskasse. Kromě toho lze nucenou práci uznat až na tři roky.

F. Pokyny pro lidovou výživu a zemědělství

1. Německá půda jako základ populární výživy slouží jako soukromé vlastnictví lidí.

2. Vytváření nového území musí být podporováno všemi prostředky.

3. Zdravá směs malého, středního a velkého vlastnictví je všude tam, kde je to možné, a pokud je to možné, udržuje se.

4. Špatně obhospodařovaná půda je podle rozhodnutí místních obyvatel provozována nutností poskytovat nejvyšší výnos, a to dokonce i veřejnou službou.

5. Obce a sdružení obcí mají právo prvního odmítnutí veškerého prodeje nemovitostí.

6. Prodejní cena pozemku - včetně dědictví - je nejvýše rovna hodnotě příjmu, která je základem posledního daňového přiznání, s přihlédnutím ke zvláštním nedávným výdajům na zlepšení.

7. Případné další výnosy z pozemku nad hodnotou příjmu (číslo 5) připadají obci.

8. Ceny umělých hnojiv musí být sníženy a dodávány zemědělcům za malou zálohu se snížením plné kupní ceny až do sklizně.

9. Kolektivní smlouvy mezi vlastníky a zemědělskými pracovníky s povinným rozhodčím řízením a vzájemně závazným opravným prostředkem musí být uzavřeny nejméně na jeden plodinový rok. Nastavení pracovní doby není povoleno během doby sklizně.

10. Vnější migrace mladých lidí z venkova vyžaduje souhlas městské rady; Zpravidla je povoleno pouze pro odborné vzdělávání.

11. Ceny zemědělských produktů by měly být takové, aby pokryly průměrné náklady plus 4% úrok z hodnoty půdy (hodnota příjmu). Ceny obilovin je třeba porovnat s cenami hospodářských zvířat a mléka, což způsobuje nerentabilitu krmení obilí.

12. Jakýkoli prodej za vyšší než zákonné ceny bude potrestán přinejmenším zabavením všech zásob daného produktu nebo v případě opakovaného výskytu do jednoho roku se zabavením celého majetku; na kupujícího nebo prodejce se vztahuje stejná sankce.

1923, 36 Matthias Erzberger