Silná kniha

- Yg. 1927, Ne. 5 -

V nekrologu zemřelého člena si jako zvláštní chválu vzpomínám na poznámku, že byl „vynikajícím odborníkem na rozpočet“. A od Matthias Erzberger Jednou mi bylo řečeno, že si sám udělal jméno jako nejmladší a osobně neoslňující člen jeho skupiny pouze tím, že se věnoval studiu rozpočtu s velkou horlivostí, a že byl brzy lépe oblečený než většina jeho kolegů Kolegové uvnitř a vně strany; takže se velmi rychle stal „parlamentním řečníkem“ skupiny a jedním z nejznámějších a nejobávanějších členů parlamentu.

Nikdy jsem tomu opravdu nerozuměl. Na co poslanec znal rozpočet? Nebylo to zřejmé? Za prvé, povinnost, a za druhé, nejjednodušší věc na světě, pro kterou nebylo třeba vynalézavosti ani lidského poznání, ale pouze umění čtení, které je v Německu velmi rozšířené díky systému pokročilého vzdělávání?

Dnes vím, co to znamená znát rozpočet. Protože se čísla v novinách neshodovala, dostal jsem je v originále, konkrétně v „Návrh zákona o stanovení státního rozpočtu na finanční rok 1927“. Kdokoli si může koupit tiskovinu (a také stenografické zprávy) Reichstagu; můžete se dokonce přihlásit k odběru jako noviny.

Rozpočet pro 1927, který mám, je listová brožura s několika stránkami 1500. Má dvojnásobnou kubickou kapacitu než rodinná Bible a při kilogramu 3,2 hmotnost novorozence. Jeden by neměl dovolit jim dostat se na dobírku, protože cena se rovná 34 Mark. Takže pokud by v Německu bylo jen sto lidí, jako jsem já, pak by se položka „Požití z prodeje tištěných papírů Říšského sněmu: značka 1“ použitá v běžném rozpočtu Říšského sněmu, požitek, kapitola 4, název 3500, musela znatelně zvýšit.

Každý, kdo má na stole tento šest a půl libry papíru a dobrovolně si přečte tome od A do Z, se může téměř oddat obětování s indickým kajícníkem. Kolik členů 493u Říšského sněmu, kteří jsou povinni tak učinit svou kanceláří, zřejmě učiní takový předpoklad a bude dokonce schopni ho fyzicky provést? Dobré nebe, vsadím se, že polovina z nich se na to vůbec nepodívala a že ani jedna nepřijde na polovinu knihy. Rozpočtový výbor Říšského sněmu již úmyslně poskytuje 29 poradenství po dobu tří týdnů. Prosinec a už toho hodně udělal. Až do 1. V dubnu se skončí konzultace o rozpočtu ve výboru a na plenárním zasedání.

Lze si představit, jaký druh parlamentní kontroly z toho vychází. A jak si tajní radní na ministerstvech tiše dělají legraci z Reichstagu, kterému každý rok vykonávají svou magii, s malou šancí než náhodou, kterou někdo zjistí. Jen si pamatujte příběh pušek, které minulý rok používaly 200 Mark na kus, i když stojí jen 154 Mark (a samozřejmě to bylo příliš!); nebo do říšských skříní, které by stály 150 Mark za kus, ne-li Gerhart Seger, takže žádný člen Říšského sněmu, v „Other Germany“ by na tento humbug neměl včas upozornit.

Celá rozpočtová rada a přijetí v Říšském sněmu, jak se dnes v praxi řeší, je humbug. Rozpočet jako je tento, je imunní vůči kritické fluoroskopii pouze svou tloušťkou, pokud to není 1. vyjít o čtvrtinu dříve, aby poslanci Evropského parlamentu nemohli vidět, a to nejen během konzultace, tak dlouho jako 2. frakce Říšského sněmu nezavazují alespoň dva zástupce, aby důkladně studovali pro každou hlavní sekci.

„Parlamentarismus“, jak ho máme, ve kterém ne „lidé“, ale tajné rady vládnou, je karikatura sama o sobě. Ale pouze proto, že není svědomitě prováděn jeho jmenovanými zástupci, nebere to vážně.

1927, 5 Sch.